Nadané dítě

Nadaný žák

Nadání může být pohybové (sportovní, taneční), umělecké (hudební, výtvarné, literárně-dramatické), praktické (manuální, sociální), ale také intelektové (jazykové, matematické, vědecké, technické), přičemž jednotlivé typy nadání se mohou u jednoho člověka překrývat. Se školní úspěšností nejvíce souvisí intelektové schopnosti. Zahrnují verbální, početní, prostorové, paměťové schopnosti.
Nadání u dětí je často vnímáno jako rychlejší vývoj v porovnání s jejich vrstevníky, můžeme ho také chápat jako existenci vnitřních podmínek pro dosahování vynikajících výsledků v činnosti.
Rozumově nadaní mají vysoký intelektový potenciál a dosahují mimořádných intelektových výsledků. Rozlišují se nadaní a mimořádně nadaní (podle jiné terminologie bystří a nadaní, příp. bystří, nadaní a vysoce nadaní), přičemž nadaní se obvykle rychle a snadno učí, jejich výskyt v populaci je asi 10-15%, v inteligenčních testech dosahují výsledku více než IQ 120. Mimořádně nadaných jsou 2-3%, jejich IQ bývá vyšší než 130. (Definice nadání podle IQ je zjednodušující, nepostihuje celou šíři nadání, ale poskytuje aspoň orientační hledisko při posuzování nadání, protože intelekt tvoří základ pro rozumové nadání.)


Podle čeho poznat nadané dítě

Podle odborníků z řad psychologů a pedagogů mají nadané děti některé z těchto charakteristik, a to jak pozitivních, tak negativních:

· předčasný vývin např. v matematice, přírodních vědách, jazyce, historii apod.
· vlastní způsob učení
· rychlé tempo učení
· nadšení pro výkon související s vnitřní motivací k učení (která se ale nemusí projevovat ve všech vzdělávacích oblastech)
· široké spektrum zájmů
· zvídavost
· bohatá slovní zásoba
· časné čtenářství
· brzy používá abstraktní pojmy, chápe a používá cizí slova
· vynikající paměť a pozornost
· nízká unavitelnost v duševních činnostech
· často menší potřeba spánku
· zájem o náročná témata z filozofie, etiky, náboženství a zájem o nich diskutovat
· bohatá fantazie a představivost, velké množství originálních nápadů
· denní snění
· výrazný smysl pro humor
· pružnost myšlení
· originalita při řešení úloh různého typu a snaha najít více řešení

· emocionální citlivost a zranitelnost
· častá impulzivnost a výbušnost, prudké reakce
· radost z intelektuálních aktivit
· schopnost vhledu do podstaty problému
· dobré analyticko-syntetické a logicko-algoritmické myšlení
· kreativní myšlení
· perfekcionismus
· schopnost kritického a sebekritického myšlení
· je nervózní, když mu tempo práce ve třídě připadá nedostatečně aktivní, nebo když nevidí jasný pokrok v práci
· nemá rádi rutinní a předvídatelné činnosti
· může být netolerantní k nedokonalosti vůči sobě i ostatním
· přecitlivěle reaguje na kritiku
· přichází s „lepšími způsoby“ řešení problémů a často je navrhuje spolužákům i učitelům, někdy nepříliš vhodným způsobem


Nadané dítě ve škole

· má jiné vzdělávací potřeby
· potřebuje stále nové, náročnější a podnětné informace
· potřebuje rozšiřující a obohacující učivo, náročnější učební materiály
· mívá vyšší pracovní tempo
· má potřebu řešit úkoly různými způsoby a vlastními postupy, vyhledává úlohy různého typu a náročnosti
· potřebuje podporu originálního myšlení a podporu odvahy klást otázky
· často bývá unavené jen z emocionální zátěže, ne z intelektové
· mívá výbornou paměť


Dvojí výjimečnost

„Dvakrát výjimeční“ – tak bývají označovány děti, které mají na jedné straně výjimečné schopnosti, a na druhé straně trpí nějakým hendikepem. Bývá obtížné je poznat, protože nadání a hendikep se často vzájemně kompenzují a maskují, proto bývají takové děti označovány za průměrné. Nejčastěji se mezi „dvakrát výjimečné“ řadí děti s nadáním a zároveň se specifickými vývojovými poruchami učení, zejména s dyslexií, dysgrafií a dysortografií nebo s poruchami chování. Zde je potřeba podrobné psychologické vyšetření a diagnostika obou výjimečností, která by pak měla vést k vytvoření IVP a k zohlednění obou výjimečností ve výuce.

Typickým příkladem je situace, kdy se nadané dítě ve škole nudí, v důsledku toho vyrušuje, nedává pozor a snaží se na sebe upozornit, což vede často k označení za hyperaktivní dítě.


MOŽNOSTI PRÁCE S NADANÝMI VE ŠKOLE


Nadané a mimořádně nadané děti mají specifické vzdělávací potřeby a potřebují ke svému rozvoji odpovídající podněty a vzdělávací materiály podle své kognitivní úrovně.

Nejčastěji se při práci s nadanými využívá akcelerace a diferenciace učiva. Akcelerace znamená, že se dítě učí rychleji než jeho vrstevníci ve stejné třídě. Chápe zpravidla velice rychle, k procvičení nového učiva potřebuje méně času, postupuje rychleji. Pokud je jeho náskok v některém předmětu opravdu výrazný, lze uvažovat o tom, aby žák navštěvoval výuku daného předmětu ve vyšším ročníku, příp. i o přeskočení ročníku ve všech předmětech nebo o vytvoření skupiny žáků různého věku bez ohledu na ročníky.

Diferenciace je obohacováním, rozšiřováním a prohlubováním základního učiva. Obohacování výuky může probíhat do šířky (nová témata) i do hloubky (podrobnější rozvinutí tématu). V diferenciaci je možné využívat rozdělení látky na „3M“ – co žáci musí umět, co by měli vědět a co mohou vědět.

Pokud rodiče zjistí, že mají nadané dítě, a pokud chtějí, aby se mu někdo věnoval a pomohl jeho nadání rozvíjet, mohou se rozhodnout pro jeho umístění do školy pro nadané nebo do školy, která pracuje s nadanými formou integrace. V případě kolektivní integrace vznikají skupiny nadaných buď v rámci ročníku, nebo i napříč ročníky. V případě integrace individuální zůstává žák v běžné třídě a výuka probíhá na základě IVP, který je vytvořen na základě doporučení PPP a vychází z toho, v jakých oblastech se rozumové nadání žáka projevuje.

Podle platných zákonů musí mimořádně nadané dítě diagnostikovat pedagogicko-psychologická poradna.